MELVIN od Tří jasanů - zlatý retrívr

Tak jsme se poprvé vypravili na výstavu.

Myslím si, že jsme byli všichni jako v "Jiříkově vidění" - takových psích kamarádů, jeden hezčí než druhý, takových lákadel, Melvin nevěděl s kým by si dřív pohrál, dalo to fušku ho udržovat v klidu, konkurence byla veliká, ale my jsme to brali spíše jako oťukávací výstavu - ani Melvin ani my jsme pořádně nevěděli do čeho jdeme, jak to chodí, i když načteno jsme měli dost.............

Takže na začátek to byla celkem dobrá zkušenost pro nás všechny, soutěžili jsme v třídě dorostu, Melvin tam byl nejmladší, protože mu bylo teprva 5 dnů plných 6 měsíců, ale i tak se držel statečně, krásně šel v kruhu u nohy svého páníčka, ale nějak nejevil velkou radost z vystavování, proto jsme asi dopadli i

se známkou  N,

což není pro začátek špatné, musíme vypilovat výstavní postoj a to ostatní již půjde samo, samozřejmě pokud do toho náš Melvin půjde s větší vervou, třeba na výcvikovém poli z něj vyzařuje chctivost se něco naučit, čeká, co přijde nového........ ale tady to zatím vypadá, že to pro něj nebude to pravé ořechové, no uvidíme příště......... v dubnu se chystáme na KV v Ml. Boleslavi.

Abych se taky trošku vrátila k tomu, jak pokračujeme s našim Melvinem, jak je poslušný, jak zvládá základní výcvik:

Takže celkově máme pocit, že to s ním jde, je bystrý, učenlivý, ale také svůj, když se mu nechce, tváří se, že nechápe a dělat to nebude!!! Samozřejmě neustále pilujeme stálý základ přivolání "KE MĚ", ale někdy se zadařía pokud jsou tam v blízkosti nějací psí kamarádi, tak nemáme šanci, ani dobrůtky ani nic..... Ale protože stále chceme, aby byl Melvin v budoucnu suprový kámoš a abysme s ním neměli problémy, tak jsme začali chodit trénovat

k Michaele TOMCOVÉ (CHS arletstar.cz, dummysport.cz),

která se zabývá výcvikem retrívrů pro loveckou upotřebitelnost se zaměřením na OVVR a WT,protože pro takovýto výcvik je potřeba již základní poslušnosti 100% a taky aport,bereme proto od Michaeli individuální hodiny, abysme pak mohli absolvovat skupinové výcviky založečné na práci v lese s dohledáváním aportů...... Samozřejmě s tímto výcvikem začal páníček, protože má v naší rodině největší autoritu,takže na cvičení chodí kluci spolu a já jen dohlížím, zda-li se oba lepší.

Takže když to shrnu, tak Melvin udělal pěkné pokroky, snažíme se pracovat s píšťalkou, takže přivolání a povel zůstaň nádherně zvládá na písknutí (podotýkám, že nesmí být v dohlednu žádný rušivý element v podobě psího kámoše nebo čehosi zajímavějšího než jsme v tuto chvíli my).

Je pravda, že spíše se učí páníček, tedy my všichni, protože hodně záleží na tom, jak to našemu štěněcímu kámošovi správně podat, aby z toho měl to správné nadšení a vždy udělal co se po něm chce, takže se ještě máme co učit - stále bojujeme s aporty, Melvin je nosí, ale pokud ho přinese nepředá ho do ruky, ihned ho upustí a čeká na pamlsek, v horším případě s ním odběhne a hlídá si ho, protože je to velký majetník.......... hamty, hamty, to dělá i doma.......... neustále něco sbírá po bytě a schovává śi to v pelíšku......... takže co se nemůže najít, tak je zákonitě u něho ........... pokud to ovšem přežije nápor jeho zubů.........

ALE JE VESELO A JSME MOC RÁDI, ŽE HO MÁME, JE TO TAKOVÉ NAŠE ŠTĚNĚCÍ ZLATÍČKO !!!!

Protože se náš Melvin již se sněhem spřátelil v nížinách a bylo vidět, že ho šíleně miluje, vyrazili jsme o vánočních svátcích na chaloupku,

Melvin si to užíval jak jen mohl, ty tuny sněhu kolem chalupy, kdy jsme se propadali po kolena Melvinovi vyhovovali, stále měl hlavu zabořenou ve sněhu, že jsme nechápali, jak mohl dýchat, metal kotrmelce, válel sudy, bylo vidět, že je to pro něj velké potěšení a co si budem povídat:  pro nás taky, protože byl stále krásně čistej - sice mokrý, ale sněhově bílý !!!!

O Silvestra se kapánek splašil a snažil se utéct od ohniska dělobuchů, které jsme stříleli, ale naštěší se k nám blížila návštěva v podobě mé sestry, takže se Melvin šťastně vrátil k nám na chalupu.

Takže tento víkend nám skvěle vyšel, dnes jsme poprvé navštívíli i psí školičku, která je v provozu u nás 

v areálu Agility MB a.s. u vodáků na Krásné louce

www.agility-mb.webnode.cz

Melvin se tam pořádně vyběhal, skamarádil se se spousty štěnátek různých ras, nejvíce s malou Eli, které chudince v zápolení s Melvinem vypadl mléčný zub, takže Melvin byl na krku a hlavě celý od krve, ale po chvíli ta krev nebyla ani vidět, protože místo bílého Melvina jsme měli černou chlupatou zabahněnou kouli, ale co bychom Melvinovi nedopřáli.

Po příjezdu domů šel Melvin ihned pod sprchu a zbytek dne prospal.

Byl moc hodný!!!! Je to takové naše štěněcí zlatíčko!!!

Dnešního dne jsme podnikli výlet do Starých Splavů u Máchova jezera. Melvin je už úplně suprový v autě, vlastně od prvního okamžiku  (když pominu první jeho cestu do nového domova),  vždy si zabere své místo v kufru, ulehne a bez žádných známek úzkosti, či strachu čeká,  kam to jedeme a co ho bude čekat na konci cesty:-)))

 Takže dnes měl velkou premiéru, viděl poprvé velikovou vodu, nějak se mu nelíbili bójky, které tam plavaly, zaštěkal si na ně a po prvním osmělení zamířil do vody, musel zjistit, co to je za velkou louži.

Samozřejmě, že počasí nebylo nic moc na koupání, ale i tak se Melvin odvážil po břicho do vody, zkusil jak chutná a vypadá to,

že voda bude jeho kamarád.

Dnešní den se moc vyvedl, Melvin byl zase ve svém živlu, navolno si mohl běhat po lese, podél vody i do ní. Na zpáteční cestě nám vytuhl v kufru auta a pak doma zbytek dne prospal.

Ve středu navečer jsme vyrazili na chalupu do Pece, rozhodli jsme se, že seznámíme Melvina s další přechodnou domácností a to na horách.

Tady to byl pro Melvina učiněný ráj, lesy, ticho, všude plno jiných pachů od lesních zvířátek a taky spousty bobků od zajíců, srnek atd. To byla pro našeho Melvina přímo pastva:-)) Mysleli jsme, že mu bude v chaloupce horko a chtěli jsme mu pelíšek nechat v chodbě, kde se netopí, ale to jsme se spletli, oblíbil si spát u kamen, kam jsme pěkně přikládali, aby bylo teploučko anebo tam, kde jsme zrovna byli my, hned pod našima nohama.

Hned ráno jsme vyrazili na zkoušky OVVR, které se konaly v Prosečné, ne, náš Melvin ještě neskládal zkoušky, byli jsme jen tak na "čumendě", abychom zjistili, co Melvina (tedy spíš nás) čeká............ Zatím máme ten pocit, že to , co jsme viděli, co všechno retrívři i labradoři zvládli, snad nemůžeme zvládnout, protože to teď je na nás, abysme to Melvina naučili, ale ve skrytu duše si přeji, abychom toho s Melvinem dosáhli, on to určitě zvládne, ale jen s naší pomocí, takže nám Melvine drž palce, ať máme dostatek trpělivosti a všechno společně zvládneme..........

Po prvním prožitém týdnu doma si Melvin očuchal naši další domácnost a to chalupu na vesnici u dědy. Výběh na dvoře se mu velmi líbil, hlavně zahrádka se hnojem, to bylo něco pro něj, takže musel být  neustále na očích, stále jsme mu něco brali z té jeho tlamičky, řekla bych, že ten největší smrad  a to největší fuj se mu právě zamlouvalo:-)))

V baráku si vše očichal, ihned pochopil, kde je jeho pelíšek, který jsme mu vyčlenili, seznámil se s dalším členem rodiny - dědou, kterého si velmi oblíbil.

Pokračování v nácviku čistoty zde bylo daleko jednodušší, prostě se jen otevřely dveře ...........

Již krásně slyší a vnímá své jméno a plní naše povely: "KE MĚ" a "SEDNI", ale samozřejmě, že ne pokaždé, řekla bych, že jen, když se mu chce, ale my to nevzdáme a budeme pilovat, až se to povede pokaždé a hned napoprvé. Když jsme se vraceli z víkendu, ještě celý den poté byl Melvin úplně vyřízený a dalo by se říci, že prospal celý den.

Takže dnes v sobotu byl pro nás velmi významný den, protože jsme po cestě z chalupy v Peci pod Sněžkou navštívili CHS Od Tří jasanů, abychom se podívali na pejska, který se narodil 30.07.2010 tady v Prosečné uStránských. Melvin nás už vyhlížel, byl se svojí paničkou v kuchyni a již od rána jí pomáhal s obědem, jakmile jsme vkročili dovnitř a Melvina uviděli, bylo mě, mému manželovi i dcerce jasné, že si  Melvina odvezeme.

Asi po hodince, po kafíčku a příjemném posezení u Stránských, jsme vyřídili formality a Melvin nastoupil k nám do auta

na cestu do nového domova.

Naložili jsme malý dáreček společně s pytlem granulí (pelíšek jsem doma preventivně připravila). Cesta proběhla fajn, jen se 2 - 3 zastávkami, během kterých se stihl Melvin pozvracet a pokadit, jinak byl moc hodný. Bylo toho pro něj ten den až moc nového, hlavně  pár schodů ke hlavním dveřím, se kterýma se jistě ještě nesetkal, potom ho čekala jízda výtahem, který taky viděl poprvé ve svém životě ...........  Doma se ale velice rychle zabydlel, očuchal si svůj nový domov, svůj pelíšek, připravené hračky jen pro něj, misku s pitím a hned dostal baštu na uvítanou. Taky se musel seznámit

se svým novým kamarádem perským kocourem"důchodcem" Benýskem,

který samozřejmě má v naší rodině výsadní právo sedět na sedačce v obýváku a má přístup do všech místností v bytě, vždyť už s námi žije celých 15 let. Melvinovi toto bylo již na začátku odepřeno...... A začalo se s nácvikem čistoty, se zvykáním si na chod rodiny, který jsme museli taky trošku uzpůsobit, protože oba chodíme do práce, ale  polední pauzu na venčení a krmení dodržuji, aby našemu Melvinovi v prvních dnech nového zabydlování se nebylo doma samotnému smutno, aby cítil naši lásku a taky aby neměl hlad a aby snad z nudy nezačal vymýšlet hlouposti:-)))

Celkem by se dalo říci, že za první týden ve svém novém domově, se cítí jako ryba ve vodě.